Rudolf Magnus Podstatský z Prusinovic
Před 280 lety zemřel spoluzakladatel zašovského kláštera
Psal se 7. duben 1740, kdy v biskupské Olomouci zesnul Rudolf Magnus Podstatský svobodný pán z Prusinovic, mimořádný, avšak dnes bohužel zapomenutý moravský šlechtic, barokní literát a zbožný podporovatel trinitářského řádu. Zůstala po něm řada teologických a náboženských literárních děl, jakož i básní a ód, oslavujících jak jeho přátele, tak trinitářský klášter v Zašové, o jehož zřízení se zásadní měrou přičinil.
Narodil se na podzim roku 1688 ve Staré Vsi nad Ondřejnicí, poblíž Ostravy, kde jeho otec vlastnil renesanční zámek s okouzlujícím arkádovým nádvořím. V dětském věku však o otce přišel a jako chlapec byl vychován matkou Eliškou Marií, jež pocházela ze starobylého rodu Lvů z Rožmitálu. Dětství trávil převážně na vodní tvrzi v Lešné u Valašského Meziříčí, kterou zdědil po nebožce sestře svého otce Františce Eleonoře Podstatské z Prusinovic. Snad právě do dětských let spadají Rudolfovy první kontakty s mariánským poutním místem v nedaleké Zašové; sama Rudolfova matka totiž patřila k zaníceným ctitelkám místního mariánského kultu a zašovskému kostelu věnovala mnoho cenností.
Na počátku 18. století se Rudolf Magnus Podstatský setkal s bratry Vranečkovými, rodáky z Krásna nad Bečvou, kteří usilovali o zřízení trinitářského kláštera na Moravě. Díky Rudolfově přízni a přátelským kontaktům s hrabětem Františkem Ludvíkem ze Žerotína, majitelem dědičného panství Rožnov-Krásno, bylo posléze domluveno, že klášter vyroste v blízkosti nově budovaného zašovského kostela. Nebýt Rudolfovy výmluvnosti a přesvědčivých argumentů, je otázkou, zdali by Žerotín na stavbu kláštera vůbec přistoupil.
Rudolfův zápal pro věc je i po 280 letech obdivuhodný – do stavby kláštera vložil značnou část svých finančních prostředků, času a snad také nápadů. Sám předsedal komisím, které vyšetřovaly jednotlivé zázraky, jež se měly na přímluvu Panny Marie Zašovské přihodit. Bratry trinitáře též zpočátku hostil na své lešenské tvrzi, kde si ve vzájemných diskusích s řeholníky tříbil své rozsáhlé teologické a náboženské vědomosti. Poté, co byl klášter uveden do provozu, se Rudolf Magnus Podstatský i nadále projevoval jako jeho skalní příznivec.
Šlechticův pozemský život se uzavřel 7. dubna 1740 v Olomouci. Vychladlé tělo bylo záhy poté převezeno do Zašové, kde jej dne 10. dubna 1740 pohřbili v kostelní kryptě. Zde, spolu s Františkem Ludvíkem ze Žerotína, Žerotínovými dětmi a některými dalšími šlechtici, spočívají ostatky Rudolfa Magnuse Podstatského z Prusinovic doposud.
